Římskokatolická farnost Roztoky

Výlet farníků do Taizé

Taize.fr

29.6.-6.7.2014


V neděli 29.6. v brzkých ranních hodinách vyrazila naše farní skupinka ve složení 9- místný van (Nikodýmovi komplet-5, Monika Humplová s Ráchel a Šimonem a Jana Sloupová) a 1 osobní auto (Míša a Ota Veselých a dcery Maruška s Terezkou) směr Francie – komunita v Taize (Burgundsko).
Po 11 hodinách plynulé jízdy jsme byli na místě a ejhle...kdopak nás to na „Welcomu“ vitá??? Byla to Franziska – permanentka z Německa, která za námi v Roztokách byla v březnu t.r. Hned povídá:“to musím hned pro Veroniku, mám velkou radost!“ Veronika byla ta Polka-Běloruska, která tady byla v březnu s ní, obě děvčata tenkrát v naší farnosti a okolí rozšiřovala zprávu o nastávajícím evropském mezinár setkání, které se má uskutečnit na konci tohoto roku. Takže jsme neměli obavy – byli jsme v těch nejlepších rukách. Ubytovali jsme se v baráčcích a po skromné večeři a úžasné modlitbě jsmešli brzy spát.
V pondělí 30.6. ráno nás vzbudily zvony na modlitbu a po snídani v 10hod jsme zahájili „biblický úvod“ s bratrem Emilem. Naše omladina (Jana, Maruška a Terezka) už byli přiřazeni k těm mladým a měli svůj program v Taizé.
Náš biblický úvod 1. dne se motal kolem textu z Lk5, 27-32 o povolání celníka Léviho. Byli jsme rozděleni do skupinek, kde se tento text dále zpracovával nad otázkami typu:“Proč Lévi Ježíše následoval, co očekával? Proč lidé následují Ježíše dnes?“ Záměrně jsme se rozptýlili do různých skupinek, abychom se sdíleli s lidmi z jiných zemí. V mé skupince (Mady) jsme měli s Míšou V. ještě dva Čechy z Jablonce nad Nisou. Dále v ní byly 3 dámy – luteránka Joyce z USA, Britka Vicki- manželka katolického jáhna a mladá a otevřená Švédka Lotten, která na otázku „do jaké církve patříš?“ odpověděla“chodím do kostela v Kalmaru“ – vůbec nevěděla, jestli je tedy katolička či protestantka.
2. den pokračovala Emilova řeč okolo Lk 11 o Modlitbě („Pane, nauč nás se modlit“). Povídali jsme ve skupinkách o společné modlitbě, o tom kdo nás to učil a jak zažíváme modlitbu – ať už společnou nebo v soukromí každý sám…
3. den jsme rozjímali nad Lk 21 o chudé vdově – téma „Rozšíření přátelství za hranice, které nás zadržují“. Tedy o překračování hranic – umíme poskytnout solidaritu vůči křesťanům jiných denominací, ale i vůči lidem, kteří naší víru nesdílejí?...
4. den ve čtvrtek bylo čtení o Letnicích – bratr Emil zdůraznil fakt, že byli všichni učedníci shromážděni pospolu, což byl předpoklad, aby mohl být vylit Duch sv. - pak již nad každým zvlášť. Ve skupince jsme si povídali o společném pravidelném sdílení a debatovali jsme nad otázkami typu: “Kdybyste mohli mluvit k lidem všech národů, co byste jim chtěli říct?“
Ten den odpoledne bylo regionální setkání s bratry – měli jsme tedy setkání v La Moradě v zahradě s br. Vojtkem a br. Paolo. Čechů nás bylo celkem asi 20 – ještě kluci zpěváci z Olomouce a pár permanentek. Bratr Paolo povídal o nastávajícím setkání v Praze a žádal nás o včasné zařízení schůzek někdy v 2.polovině září – bratři by rádi osobně pozvali hlavně lidi na okraji a lidi, kteří o Bohu moc nevědí. Ale také určitě by nás rádi navštívili v naší farnosti.
Pátý den byla řeč o křesťanech jako o lidech na cestě (Kol 3) a o tom, že Kristus spojuje všechny – i ty, kdo nám vadí apod…


Nejvíce mě zaujala jednotlivá setkání s lidmi – ať už v naší skupince či mimo ni. Velmi mě oslovil fakt, že hodně lidí hlavně v záp. Evropě se angažuje jako dobrovolníci – ať už v rámci své církve nebo mimo ni. Vicki chodí např. vyšívat s uprchlíky, Lotten zase navštěvuje nemocné a Joyce zase něco pro ženy - muslimky… Tak nějak jsem si uvědomila, jak je důležité, abychom se natáhli dále za svůj domov a za svou farnost a snažili se angažovat i mezi nevěřícími. Nakonec nás k tomu nabádá i papež František.

vycentrovaný obrázek

vycentrovaný obrázek

(cc) 2009 farnost Roztoky - copyleft Creative Commons License - správa webu: Jirka Bubeníček - Valid HTML 4.01 Transitional -